Moderátorka, redaktorka a dabérka na volné noze. Taky máma čtyř nádherných dcer a šťastná milující a milovaná žena svého muže. Mám ráda lidi. Je úplně jedno jaké národnosti. Povinná výbava pro všechny: mozek a srdce. Od roku 1996 jsem aktivně působila m.j v médiích:TV Dakr Most, Rádio Kiss 98 Praha, ČRo Region, Oldies Rádio Praha a ČRo Regina Praha.V současné době moderuji na Country Rádiu Praha.Dobrý anděl https://www.dobryandel.cz/profil-dobreho-andela/?da=Qmi0baudio kniha Ann Petersové Cheri - zázrak z ulice e-booky: Přiměřeně laskavé příběhy, Deset tváří ženy Sherry Roseknihy: Moje dětství na draka, Moje puberta na drakaMůj web: http://www.vaanice.com Zoznam autorových rubrík: Nezaradené, Súkromné
Když pominu ty platební a kreditní, máme kartičky snad úplně ke všemu, ode všeho a na všechno. Rozmach kartiček je za posledních pár let přímo strhující. Dokud některé nedostaneme, netušíme, že jsme je vůbec potřebovali.
Za pár dnů je tu konec školního roku. Nebijte ty děti alespoň do hlavy, pokud se je chystáte ručně a stručně odměnit za celoroční úsilí. Způsobíte tím akorát to, že příští rok budou blbější.
Zákony schválnosti fungují spolehlivě, když se opravdu soustředíte na to, aby se vám podařilo to, na čem vám záleží. Hlavně také, když se potřebujete blýsknout před návštěvou nějakou dobrotou.
Navštívit Legoland je jistě snem mnoha dětí, ale i nemalého počtu nás dospělých. V těchto dnech probíhal navíc poblíž Mnichova u městečka Günzburg v rámci tradičního programu také jeden ze Star Wars dnů. A já jsem byla u toho.
Přistěhovali jsme se do čtvrti, kde bylo před léty, kdy se začalo s její výstavbou, zřejmě velkým hitem mít u domu své vlastní jezírko. Šplouchání vody hemžící se rybími těly a všudypřítomné žáby jsou místním koloritem.
Pokusím se poněkud ospravedlnit existenci něčeho tak obskurního, čím je pro muže dámská kabelka. Relativně normální, prostě standardní muž běžného typu totiž tento módní doplněk z duše nesnáší. A my ženy, občas ještě více.
Ano, doba je zlá, politika špatná, prezident občas provede nějaké alotrium, žáci šikanují učitele, nadřízený či kolega s gustem trénují mobbing na nepohodlných. Máme pořád dost důvodů, vidět jen to špatné.
Nenávidím je, nenávidí je všechny moje kamarádky s váhou nad padesát kilo. Žádám celoplošné zrušení těch příšerných mučicích nástrojů, ze kterých každá normální ženská vyleze s příšernou depresí.
Proč, prosím tě, ptám se. Pláče: Protože vás dva s tatínkem už nikdy neuvidím. Ale jdi, ty! snažím se tu malou uslzenou holčičku uklidnit. Na mě nahoře v nebi čekají máma a táta. A jednou tam na tebe počkáme i my dva.
Už vám někdy spadly klíče do kanálu? Že ne? A že se vám to nikdy nemůže stát? To jsem si celý život myslela taky. Ale jak hluboce jsem se mýlila!
Závidím dětem, jejich volnost, otevřenost a pochopitelně bezstarostnost. Jsou upřímné a bezprostřední. Prostě andělské bytosti. Zajímá je jen jejich čistý, krásný svět. A to nám velkým dává sílu.
Moje kamarádka měla skvělou maminku. Některé z jejích hlášek se ve mně trvale zabydlely. Říkávala: Holky, když vás někdo štve, chová se hloupě nebo se nad vámi povyšuje, představte si ho, jak sedí na záchodě a hned vám bude líp.
Léta osmdesátá budiž pochválena! Byla to krom jiného doba zuřivého shánění hudebního časopisu Bravo, který jsme my všichni školou povinní, dychtivě četli pod lavicí. Kdo ho nečetl, byl totálně mimo a vyvrhel kolektivu.
Můj život zcela zásadně ovlivnily tři ženy. Moje maminka Maďarka, babička Češka i prababička Ruska. Byly to nevyčerpatelné studnice neuvěřitelných pověr. Občas se přidal i táta, ten byl původem Polák po pradědovi.
Život vymýšlí stejně nejlepší příběhy sám. Veselé, smutné, ale i řádně nechutné. Bylo nám sedmnáct, osmdesátá léta ve své polovině, konec prázdnin a vzduch voněl létem a vysněnou volností. A taky láskou, po které jsme toužily.
Sešli jsme se při oslavě narozenin naší sedmileté dcerky. Sestava byla skvostná. Čtyři maminky, deset zpočátku zakřiklých a slušně vychovaných dítek a náš jediný táta. Ten bohužel nestačil prchnout.
Coby robě školou povinné jsem v rodičích vzbudila touhu, a přáli si mít doma stůj co stůj virtuosku ve hře na jakýkoli hudební nástroj. Po letech zjišťuji, že angrešt opravdu nepadá daleko od keříku.
Už vím, proč se některé soudní spory táhnou dlouhá léta. Zákony, tak jak jsou nastavené, umožňují gaunerům všeho druhu mezi nimi skvěle kličkovat, aniž by jim hrozil sebemenší postih.
Tak dost holka, říkám si. Tloustnout znamená stárnout, tak to si nemůžeš dovolit. Žádné stárnutí nebude a škrtá se! Auto odešlo do věčných lovišť, budeš šlapat na kole.
Kdysi, dávno tomu je, na zahradě plné lip a pod rozkvetlými kaštany v altánku, v jedné čtvrti velkoměsta, poseděla Lenka po dlouhém pracovním týdnu se svými kolegy. Pivo točené, řádně chlazené a k tomu spousta grilovaných dobrot.
